Zvyšující se nároky nákladní dopravy na konci 19. století měly vliv i a na posunovací službu. Severní dráha císaře Ferdinanda (K.F.N.B) se proto rozhodla nové silnější posunovací lokomotivy.. Výrobou lokomotiv byla pověřena lokomotivka Společnosti státní dráhy (St.E.G.) ve Vídni, která lokomotivy vyrobila a dodala v letech 1898 až 1908.
K.F.N.B. lokomotivy po dodání označila řadou X inventárních čísel 35 až 71 a přidělila je do hlavních uzlových stanic s těžkou nákladní dopravou. Po zestátnění K.F.N.B. v roce 1908 přešlo všech 37 lokomotiv řady X k Rakouským státním drahám (K.k.St.B.), které je přeznačily na řadu 66 s inventárními čísly 01 až 37.
Po skončení První světové války převzaly PKP 13 lokomotiv a ČSD 24 lokomotiv. Lokomotivy byly v roce 1918 ve výtopnách Moravská Ostrava a Přerov. V roce 1921 byly lokomotivy přeznačeny podle značení ing. Kryšpína na řadu 314.3 s inventárními čísly 01 až 24. Lokomotivy byly později přesunuty také do Olomouce a Prahy kde jezdily stroje 314.320, 322 a 323.
Všechny lokomotivy se ještě dlouhou dobu uplatňovaly při posunu ve výtopnách a stanicích a s jejich rušením se začalo až v roce 1954, kdy byla lokomotiva 314.310 prodána Železárnám Třinec. Nejvíce lokomotiv bylo zrušeno po roce 1960 a poslední 314.303 byla zrušena v druhé polovině 60. let v Přerově.
Lokomotiva 314.303 se dochovala do dnešní doby, dlouhá léta stála jako pomník u staniční budovy ve Valašském Meziříčí. Péčí místního depa byla lokomotiva z pomníku sejmuta a zakonzervována. V roce 2008 bylo rozhodnuto o její opravě, která probíhala přímo ve Valašském Meziříčí především za pomoci bývalých místních pracovníků ČD, kteří měli zkušenosti s opravami parních lokomotiv.
Náklady na opravu hradila Nadace Okřídlené kolo a České dráhy a.s. za přispění řady sponzorů. Lokomotiva byla dokončena v roce 2010 a od té doby je jí možné vídat v čele nostalgických vlaků nejen v okolí Valašského Meziříčí a Olomouce.